Zejména v poslední době se ukazuje, že český jazyk způsobuje všemi svými pravidly, výjimkami z pravidel, archaickými vazbami a dalšími nástrahami značné potíže nejen cizincům, ale ve stále větší míře i rodilým Čechům. Ústav pro jazyk český se proto rozhodl zmapovat kritická místa naší psané i mluvené řeči a vydal o nich obsáhlou zprávu:
1. problém: Mnohá slova se jinak čtou, než píšou (sníh, mráz, běh, paměť).
Doporučené řešení: Psát slova tak, jak se čtou (sních, bjech, pamňeť).
Alternativní řešení: Číst slova tak, jak se píšou (sníh, mráz, běh, paměť).
2. problém: Ďěleňí slof na konci řátky je něgdy velice komplikované (po-drobit, pod-robit).
Doporučené řešení: Ďelit slova tak, jak to jde (p-odrobit).
Alternativní řešení: Neďelit slova vůbec (podrobit).
3. problém: Mňeká a tvrdá i zejména f koncofkách sloves v min. čase (ale i jinde) nemají žádnou vypovídací hodnotu a nedají se naučit (na plovárňe byly dvje ženy a dvjesťe mužů).
Doporučené řešení: Zrušit tvrdé y a vyjmenovaná slova (na plovárňe bili dvje ženi a dvjesťě mužů).
Alternativní řešení: Zrušit mňeké i a vyjmenovat fšechno (na plovárňe byly dvje ženy a dvjesťe muž-ů).
4. problém: Hlásku ř už dneska neumí pomalu ňigdo říct (řeřicha, zvjeř).
Doporučené řešení: Nahraďit hlásku ř hláskou ž, v nezňelé podobje pak hláskou š (žežicha, zvješ).
Alternativní řešení: Nahraďit hlásku ř hláskou z, v nezňelé podobje pak hláskou s (zezicha, zvjes).
5. problém: Pravidla pro psaní čárek sou pšíliš složitá (vím, že je to ťešké, a bojím se toho).
Doporučené žešení: Nepsat čárki ňigde (vím že je to ťešké a bojím se toho).
Alternativní žešení: Psát čárki fšude (vím, že, je, to, ťešké, a, bojím, se, toho).
6. problém: Rozlišováňí čárki a kroušku nat u nemá žádnou vipovídací hodnotu a nedá se naučit (zúčastňit se, zůstat).
Doporučené žešení: Psát nat u vždi jen čárku (zúčastňit se, zústat).
Alternativní žešení: Psát nat u vždi jen kroužek (zůčastňit se, zůstat).
7. problém: Koncofki pšechodňíkú sou aš pšemršťeňe složité (schledavše, chťíc, nesa).
Doporučené žešení: Tvožit pšechodňíki zásadňe pšidáňím univerzálňí koncofki -fšíce ke tšetí osobje jednotného čísla (schledafšíce, chcefšíce, nesefšíce).
Alternativní žešení: Neegzistuje.
8. problém: Nespisovná a hrupší slova sou viloučena z bježného slovníku čímž je omezena vijadžovací schopnost jazika (vokno, hovno, vole).
Doporučení žešení: Zažaďit do bježného slovníku i nespisovná a hrupší slova (vokno, hovno, vole).
Alternativní žešení: Zakázat nespisovná a hrupší slova a nahraďit je spisovními a jemňejšími ekvivalenti (okno, lejno, pšíteli).
S uvedeního jisťe jasňe viplívá že f Ústavu pro českej jazik na nás neserou a snažej se nám i cizincúm víuku češťini tak ňák co nejvíc ulechčit mafšíce na pamňeti fšechni možní problémi a vodstraňujefšíce rúzní bordeli kerí v jaziku aš doposut bili.
Perfektní post. Jinak tyhle jazkové patvary jsou spíše výsadou mladších lidí, kteří JČ znají, ale schválně používájí svůj jazyk, protože jim to příjde kůl. Takše si musime buť zviknout nebo to vimitit ze svjeta 